Historie Uherskobrodského Sokola


V době národního obrození hledali Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner cesty, jak zajistit nerušené trvání našeho malého národa. 
Ze snah po trvalém obrození českého lidu vznikla sokolská myšlenka a dne 16. 2. 1862 byla založena první sokolská jednota Sokol Pražský. Tato myšlenka se rychle šířila po vlastech českých a moravských a v roce 1891 se usadila i v Uherském Brodě. Dne 18. ledna 1891 se vyslovilo 28 přátel na schůzi v Občanské besedě pro založení sokolské jednoty. Ustavující valná hromada se dle zápisu v sokolské kronice uskutečnila 7. května 1891.


 

 U zrodu stál především Karel Večeřa (první starosta) a František Nejezchleba, který byl zvolen náčelníkem. Cvičení začalo hned v r. 1891 ve starých kasárnách v Komenského ulici 116, později v r. 1894 v tělocvičně obecné školy a od r. 1908 v tělocvičně reálky. Za venkovní cvičiště sloužila především tzv. Čížkova zahrada.
Již v r. 1892 byl uspořádán župní slet k oslavě 300 let narození J. A. Komenského.
Cvičení bylo v té době především mužskou záležitostí, až v r. 1904 byl založen ženský sbor. Základem bylo samozřejmě cvičení, ale současně se pořádaly výlety, které měly za úkol nejen utužovat fyzickou kondici, ale i vytvářet přátelství a pospolitost. Samozřejmostí byla účast na veřejných cvičeních okolních jednot a účast na všesokolských sletech v Praze. 
V r. 1938 měla naše jednota největší zastoupení na X. všesokolském sletu.
Po Karlu Večeřovi v r. 1895 přebral místo starosty Jan Renner a po něm v r. 1915 lékárník Mil. Souček.
Již v roce 1899 inicioval br. Lang zřízení „Fondu pro výstavbu sokolovny“ s prvním vkladem 200,- Kč.  
V roce 1913 získala jednota pozemek „Nadsklepí“, který jí daroval zakládající člen hrabě Dr. Václav Kaunic. Stavba však nebyla povolena. Teprve v r. 1922 se podařilo získat pozemek, kde stojí dnešní sokolovna. 
V roce 1923 je zahájena stavba stadionu. Budování bylo provázeno s velkým nadšením a obětavostí členů jednoty.  5. července 1925 byl sokolský stadion slavnostně otevřen župním sletem Sokolské župy Komenského. 
V den narozenin T. G. Masaryka 7. března 1930 byl položen základní kámen budovy sokolovny a 14. června 1931 byla sokolovna slavnostně otevřena uspořádáním krojovaného průvodu městem a taneční zábavy. Sokolovna byla postavena pouze z prostředků jednoty, na stavbu byly vypsány „pracovní povinnosti“ a konaly se sbírky mezi členy jednoty. 
Do roku 1938 byla činnost v jednotě nejrušnější. Kromě sportovní činnosti zde výborně pracoval dramatický odbor, věhlas si získalo loutkové divadlo v čele s Rudolfem Tomicou a Augustinem Hladkým.
Pak přišla pro sokoly doba temna. Se začátkem II. světové války bylo zlikvidováno vše sokolské. Mnoho činovníků i bratří a sester bylo perzekuováno, zatknuto a popraveno. V Uherském Brodě se to týká 13 sokolů, jejichž hrdinství a boj o svobodu nás všech si připomínáme každý rok 8. října na Památný den sokolstva akcí Večer sokolských světel u kašny na náměstí, kam vypouštíme osvětlené lodičky.  Ihned po skončení války v roce 1945 byla činnost obnovena. Dne 29. června 1945 se konalo znovuodhalení pomníku T. G. Masaryka před sokolovnou. 
Starostou jednoty byl zvolen Jan Němeček.

Veškerá činnost směřovala k XI. všesokolskému sletu, který se však konal až po únorovém puči. 
Ten předznamenal další likvidaci Sokola na dlouhých 40 let. Od r. 1952 vše, co bylo sokolské, muselo být vymazáno. Byl zabaven veškerý majetek a šíření sokolské myšlenky hrubě potlačeno.
Již podruhé se někdo pokusil sokolům zlomit křídla, bylo to ze strachu před jejich silou, obětavostí a bojovností.
Po sametové revoluci Sokol opět povstal a znovu se začaly objevovat náznaky, že se s ním musí do budoucna počítat.

Československá obec sokolská byla obnovena 7. ledna 1990 a 20. dubna téhož roku se uskutečnila ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol Uherský Brod, která si do svého čela zvolila Vladimíra Červeného. Dalších sedm let Sokol bojoval o navrácení svého majetku, a i to se nakonec podařilo. Děláme všechno pro to, aby to tak zůstalo, nabízíme sportovní vyžití v mnoha odborech a oddílech pro všechny věkové kategorie. Nabízíme cvičení všestrannosti pro děti od 2 let až po seniory bez omezení. Dále sportovní oddíly horolezectví, tenis, badminton, aikido, volejbal, turistika v různých stupních amatérských soutěží. Pořádáme příměstské tábory nejen pro sokolské děti, turistické vycházky a zájezdy, sportovní a kulturní akce i pro veřejnost (Brodský Máj, Noc sokoloven, Dětské šibřinky, Setkání s Mikulášem, Sokolský Běh republiky). Největším svátkem všech sokolů je ovšem sokolský slet, který se pořádá jednou za šest let a v Uherském Brodě pravidelně pořádáme župní slet na sokolském stadionu. Tato velká událost v pořadí již XVII. nás čeká opět v roce 2024 a i vy můžete být její součástí jako cvičenci nebo jako diváci.
Sokol je stále tady a žije, přes veškeré útrapy, které nás potkaly v historii, je největší a i nejstarší sportovní organizací v republice. Stejně je tomu i na území města Uherský Brod jak do počtu členské základny, tak i majetku, který se snažíme udržovat a modernizovat, s čímž nám pomáhá, mimo jiné, i finanční  podpora  Města Uherský Brod.
 

Památný den sokolstva - významný den ČR

Připomínka „Akce Sokol", která se odehrála v noci ze 7. na 8. října 1941. Výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda...

SOKOL SPOLU V POHYBU

I letos jsme součástí.

VEČER SOKOLSKÝCH SVĚTEL

Už podeváté se hladina kašny na Masarykově náměstí rozzářila plamínky plovoucích svíček. V pondělí 7. října (v předvečer) si tak...