U zrodu stál především Karel Večeřa (první starosta) a František
Nejezchleba, který byl zvolen náčelníkem. Cvičení začalo hned v r. 1891 ve
starých kasárnách v Komenského ulici 116, později v r. 1894 v tělocvičně
obecné školy a od r. 1908 v tělocvičně reálky. Za venkovní cvičiště sloužila
především tzv. Čížkova zahrada.
Již v r. 1892 byl uspořádán župní slet k oslavě 300 let narození J. A. Komenského.
Cvičení bylo v té době především mužskou záležitostí, až v r. 1904 byl
založen ženský sbor. Základem bylo samozřejmě cvičení, ale současně se
pořádaly výlety, které měly za úkol nejen utužovat fyzickou kondici, ale i
vytvářet přátelství a pospolitost. Samozřejmostí byla účast na veřejných
cvičeních okolních jednot a účast na všesokolských sletech v Praze.
V r. 1938
měla naše jednota největší zastoupení na X. všesokolském sletu.
Po Karlu Večeřovi v r. 1895 přebral místo starosty Jan Renner a po něm v
r. 1915 lékárník Mil. Souček.
Již
v roce 1899 inicioval br. Lang zřízení „Fondu pro výstavbu sokolovny“
s prvním vkladem 200,- Kč.
V roce 1913 získala jednota pozemek
„Nadsklepí“, který jí daroval zakládající člen hrabě Dr. Václav Kaunic. Stavba
však nebyla povolena. Teprve v r. 1922 se podařilo získat pozemek, kde
stojí dnešní sokolovna.
V roce 1923 je zahájena stavba stadionu.
Budování bylo provázeno s velkým nadšením a obětavostí členů jednoty. 5. července 1925 byl sokolský stadion
slavnostně otevřen župním sletem Sokolské župy Komenského.
V den narozenin T. G.
Masaryka 7. března 1930 byl položen základní kámen budovy sokolovny a 14.
června 1931 byla sokolovna slavnostně otevřena uspořádáním krojovaného
průvodu městem a taneční zábavy. Sokolovna byla postavena pouze z prostředků
jednoty, na stavbu byly vypsány „pracovní povinnosti“ a konaly se sbírky mezi
členy jednoty.
Do roku 1938 byla činnost v jednotě nejrušnější. Kromě sportovní činnosti
zde výborně pracoval dramatický odbor, věhlas si získalo loutkové divadlo v
čele s Rudolfem Tomicou a Augustinem Hladkým.
Pak přišla pro sokoly doba temna. Se začátkem II. světové války bylo
zlikvidováno vše sokolské. Mnoho činovníků i bratří a sester bylo
perzekuováno, zatknuto a popraveno. V Uherském Brodě se to týká 13 sokolů,
jejichž hrdinství a boj o svobodu nás všech si připomínáme každý rok 8. října
na Památný den sokolstva akcí Večer sokolských světel u kašny na náměstí, kam
vypouštíme osvětlené lodičky. Ihned po
skončení války v roce 1945 byla činnost obnovena. Dne 29. června 1945 se
konalo znovuodhalení pomníku T. G. Masaryka před sokolovnou.
Starostou jednoty byl zvolen Jan Němeček.
Veškerá činnost směřovala k XI. všesokolskému sletu, který se však konal
až po únorovém puči.
Ten předznamenal další likvidaci Sokola na dlouhých 40
let. Od r. 1952 vše, co bylo sokolské, muselo být vymazáno. Byl zabaven
veškerý majetek a šíření sokolské myšlenky hrubě potlačeno.
Již podruhé se někdo pokusil sokolům zlomit křídla, bylo to ze strachu
před jejich silou, obětavostí a bojovností.
Po sametové revoluci Sokol opět povstal a znovu se začaly objevovat
náznaky, že se s ním musí do budoucna počítat.
Československá obec sokolská byla obnovena 7. ledna 1990 a 20. dubna
téhož roku se uskutečnila ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol Uherský
Brod, která si do svého čela zvolila Vladimíra Červeného. Dalších sedm let
Sokol bojoval o navrácení svého majetku, a i to se nakonec podařilo. Děláme
všechno pro to, aby to tak zůstalo, nabízíme sportovní vyžití v mnoha
odborech a oddílech pro všechny věkové kategorie. Nabízíme cvičení
všestrannosti pro děti od 2 let až po seniory bez omezení. Dále sportovní
oddíly horolezectví, tenis, badminton, aikido, volejbal, turistika v
různých stupních amatérských soutěží. Pořádáme příměstské tábory nejen pro
sokolské děti, turistické vycházky a zájezdy, sportovní a kulturní akce i pro
veřejnost (Brodský Máj, Noc sokoloven, Dětské šibřinky, Setkání
s Mikulášem, Sokolský Běh republiky). Největším svátkem všech sokolů je ovšem sokolský slet,
který se pořádá jednou za šest let a v Uherském Brodě pravidelně
pořádáme župní slet na sokolském stadionu. Tato velká událost v pořadí
již XVII. nás čeká opět v roce 2024 a i vy můžete být její součástí jako
cvičenci nebo jako diváci.
Sokol je stále tady a žije, přes veškeré útrapy, které nás potkaly v historii,
je největší a i nejstarší sportovní organizací v republice. Stejně je
tomu i na území města Uherský Brod jak do počtu členské základny, tak i
majetku, který se snažíme udržovat a modernizovat, s čímž nám pomáhá,
mimo jiné, i finanční podpora Města Uherský Brod.
